Hodnocení podzimní části sezóny 2003/2004
01.08.2004 00:00
FK Lety ukončil podzimní sezónu Okresního přeboru Praha - západ na 11.místě se 14 body, skóre 22:30. Musím konstatovat, že toto umístění je pro mne velkým zklamáním, ale na druhou stranu je reálným vyústěním fotbalových i morálních kvalit kádru.
FK Lety ukončil podzimní sezónu Okresního přeboru Praha - západ na 11.místě se 14 body, skóre 22:30. Musím konstatovat, že toto umístění je pro mne velkým zklamáním, ale na druhou stranu je reálným vyústěním fotbalových i morálních kvalit kádru, se kterým jsme vstupovali do podzimní části. V létě 2003 opustili náš tým z různých důvodů hráči František Novotný, Radek Slabyhoud, Petr Samuel, Jan Petrák, Zdeněk Pešta, Martin Jambor, Petr Štěpán. Navíc se před zahájením mistrovských zápasů zranili Jan Křivánek (absentoval celý podzim) a Lukáš Kučera (3 zápasy). Aby nebylo všem ztrátám konec, po 1. mistrovském zápase se zranil Marek Čermák, který pak chyběl ve zbývajících 12 zápasech a Michal Friš prakticky celý podzim laboroval se zraněním a odehrál jen 3 utkání.
Kádr doplnili Jan Prušinovský z Ostrovanu Zadní Třebáň a 3 dorostenci - Richard Demjanenko (po 6 utkáních odešel na hostování do B-týmu Radotínského SK), Tomáš Friš a Jan Nádr (po 1. kole odešel na hostování do dorostu Viktorie Žižkov). Z týmu, který odehrál úspěšně jarní část, zbylo prakticky torzo. K tomu se přidala i neúspěšná letní příprava, nejen výsledkově, ale spousta hráčů čerpala dovolené v srpnu, kdy účast na trénincích byla často žalostná. Start do sezóny přesně odpovídal výše zmíněným skutečnostem. Nezkušenost, ztráta formy, často i malé nasazení přineslo všem velké rozčarování. Ve 4 kolech jsme zaznamenali 4 porážky, z toho 2 úplně zbytečné (Davle, Průhonice). Až v 5.kole jsme se konečně dočkali vítězství v místním derby s SK Černošice. Pak následovali další 3 porážky, ale výkonost týmu se začala zlepšovat. V těchto kritických chvílích se podařilo doplnit tým 3 zkušenými fotbalisty, po 2-leté přestávce začal hrát Jiří Kotek, dále jsme získali Jana Kašeho a Aleše Kropáče. Všichni 3 jmenovaní výrazně posílili kádr nejen herně, ale jak se následně ukázalo, dokázali stmelit kolektiv i mimo hřiště. V 9. kole nastal obrat k lepšímu. Doma jsme sice pouze remizovali se Sokolem Jinočany, ale tým již předvedl výrazně kvalitnější výkon. V dalších kolech vybuchla překvapující bomba naplno! Porazili jsme vedoucí tým Štěchovic na jeho hřišti 2:0 (jediná porážka Štěchovic za celý podzim!!!) a hned v následujícím kole jsme doma porazili 2.tým tabulky - Libčice. Do konce podzimu jsme již neokusili hořkost porážky. Byla to jízda od absolutního dna tabulky do peletonu týmu, které jsou ohroženy sestupem, ale na druhou stranu se mohou dostat relativně rychle do klidnějšího středu.
Nejlepším střelcem se stal Jan Prušinovský se 6 vstřelenými góly. Zůstal tak trochu za mým očekáváním, ale na jeho obhajobu musím říci, že dlouho čekal na kvalitnější spoluhráče v záloze a na kvalitní přihrávky, které potřebuje. K oporám týmu patřil již tradičně Lumír Honzek, ale ani on se nevyhnul herním výpadkům. Poctivé výkony odváděl bojovník Pavel Synek. Lepší zahájení sezóny jsem očekával od Petra Strnada v brance, obzvláště po velmi vydařeném jaru. Posledních 6 kol již bylo na úrovni, jakou jsem si představoval před sezónou. Herně se zlepšil záložník Pavel Šindelář, který získává další a další herní zkušenosti. Podobně rostla výkonnost Lukáše Kučery, ale u něj někdy postrádám větší herní nasazení. Ostatní hráči předváděli střídavé výkony, velkou roli sehrála psychika, u několika opor se podepsala na formě nepravidelná účast na trénincích (Petr Růžička, Milan Demjanenko). Věřím, že jarní část bude úspěšnější než podzimní, při stabilizaci kádru k tomu máme všechny předpoklady.
Jiří Kárník
Kádr doplnili Jan Prušinovský z Ostrovanu Zadní Třebáň a 3 dorostenci - Richard Demjanenko (po 6 utkáních odešel na hostování do B-týmu Radotínského SK), Tomáš Friš a Jan Nádr (po 1. kole odešel na hostování do dorostu Viktorie Žižkov). Z týmu, který odehrál úspěšně jarní část, zbylo prakticky torzo. K tomu se přidala i neúspěšná letní příprava, nejen výsledkově, ale spousta hráčů čerpala dovolené v srpnu, kdy účast na trénincích byla často žalostná. Start do sezóny přesně odpovídal výše zmíněným skutečnostem. Nezkušenost, ztráta formy, často i malé nasazení přineslo všem velké rozčarování. Ve 4 kolech jsme zaznamenali 4 porážky, z toho 2 úplně zbytečné (Davle, Průhonice). Až v 5.kole jsme se konečně dočkali vítězství v místním derby s SK Černošice. Pak následovali další 3 porážky, ale výkonost týmu se začala zlepšovat. V těchto kritických chvílích se podařilo doplnit tým 3 zkušenými fotbalisty, po 2-leté přestávce začal hrát Jiří Kotek, dále jsme získali Jana Kašeho a Aleše Kropáče. Všichni 3 jmenovaní výrazně posílili kádr nejen herně, ale jak se následně ukázalo, dokázali stmelit kolektiv i mimo hřiště. V 9. kole nastal obrat k lepšímu. Doma jsme sice pouze remizovali se Sokolem Jinočany, ale tým již předvedl výrazně kvalitnější výkon. V dalších kolech vybuchla překvapující bomba naplno! Porazili jsme vedoucí tým Štěchovic na jeho hřišti 2:0 (jediná porážka Štěchovic za celý podzim!!!) a hned v následujícím kole jsme doma porazili 2.tým tabulky - Libčice. Do konce podzimu jsme již neokusili hořkost porážky. Byla to jízda od absolutního dna tabulky do peletonu týmu, které jsou ohroženy sestupem, ale na druhou stranu se mohou dostat relativně rychle do klidnějšího středu.
Nejlepším střelcem se stal Jan Prušinovský se 6 vstřelenými góly. Zůstal tak trochu za mým očekáváním, ale na jeho obhajobu musím říci, že dlouho čekal na kvalitnější spoluhráče v záloze a na kvalitní přihrávky, které potřebuje. K oporám týmu patřil již tradičně Lumír Honzek, ale ani on se nevyhnul herním výpadkům. Poctivé výkony odváděl bojovník Pavel Synek. Lepší zahájení sezóny jsem očekával od Petra Strnada v brance, obzvláště po velmi vydařeném jaru. Posledních 6 kol již bylo na úrovni, jakou jsem si představoval před sezónou. Herně se zlepšil záložník Pavel Šindelář, který získává další a další herní zkušenosti. Podobně rostla výkonnost Lukáše Kučery, ale u něj někdy postrádám větší herní nasazení. Ostatní hráči předváděli střídavé výkony, velkou roli sehrála psychika, u několika opor se podepsala na formě nepravidelná účast na trénincích (Petr Růžička, Milan Demjanenko). Věřím, že jarní část bude úspěšnější než podzimní, při stabilizaci kádru k tomu máme všechny předpoklady.
Jiří Kárník
